Byl jsem svědkem Jehovovým (2)

Můj přítel odchází

Sblížil jsem se ve sboru s jedním bratrem, který upřímně a opravdově zkoumal Bibli i Strážnou věž (SV). Byl příkladným SJ. Rozuměli jsme si, časem se však ukázalo, že byl jiný, než ostatní SJ. Zpozoroval jsem, že se začal vyjadřovat proti duchovní úrovni a bibličnosti článků SV. Snažil jsem se mu to rozmluvit. Zjistil jsem, že jeho výhrady k naukám vznikají z toho, že čte především Bibli a snaží se ji chápat tak, jak jsou tyto myšlenky napsány, tedy asi tak, jak jim rozuměli první posluchači, učedníci. Najednou jsme si nerozuměli. Na každý můj názor ze SV citoval několik textů z Bible. Radil jsem mu, ať napíše na ústředí v Československu, že mu jistě otázky zodpoví. Sepsali mu jen seznam čísel SV, které má prostudovat. Součástí odpovědi bylo i to, že slova odpovědi uspokojí beztak jen toho, kdo uznává učitelskou autoritu "otroka". Místo pomoci byl jen podezírán jak z ústředí, tak z vedení sboru z nedůvěry "otroku". Dokonce mi tehdy starší doporučili, abych ním přerušil kontakty (i když jsem žádné jeho názory nepřijal - asi jim to přišlo nebezpečné). Nakonec sám odešel z organizace  S takovým člověkem se ostatní SJ nesmí ani bavit. Je nahlížen jako nejvyšší hříšník, dokonce je označen jako antikrist. Sám jsem musel zvážit, jestli se s ním budu dále setkávat, mohlo by mi také totiž hrozit vyloučení. Setkával jsem se s ním jen občas. Doufal jsem, že svědci časem změní názor (jako to občas dělají) na některé nauky a budou ve shodě s mým přítelem.

Má důvěra v organizaci dostala další ránu

Stále jsme si s mým přítelem sdělovali své poznatky. Mnohé jeho názory mi byly cizí. Zvláště mě pobuřovalo, že by si Bůh používal křesťany z jiných denominací. Jednou mi řekl, že Ježíš si k sobě vezme křesťany z různých denominací. Tehdy měl již první zkušenosti s Duchem svatým. Když mi o tom řekl, myslel jsem si, že je v moci zlého. Vždy, když jsem mu dával SV k přečtení, přečetl si je a z Písma k nim vypracoval komentář. Prostudoval jsem si to a konfrontoval to s jednim vydáním SV. Uznal jsem, že měl pravdu. Bylo mi líto, že ten časopis měl mezery. Začal jsem ho sám důkladněji studovat. Citované biblické texty jsem četl v kontextu. Přistupoval jsem k SV kritičtěji - chtěl jsem ji důkladněji prověřit. Skoro v každém čísle jsem nalezl něco, co nebylo v souladu s Písmem. Nebyly to jen maličkosti. Viděl jsem, jak byl mnohdy text Písma znásilňován, aby se do "výkladu" vešel. Musel jsem si zodpovědět, jestli to byla náhoda, nebo cílené upevňování moci organizace před lehkověrnými čtenáři. Nebylo to lehké ani příjemné.

Krize

Na toto období vzpomínám nerad. Byl jsem ve sboru pomlouván a obviňován ze ztráty důvěry a přiklánění se k sektářským názorům. Rezignoval jsem a byl jsem znechucen. Stal jsm se jen řadovým členem, vystoupil jsem z rady starších. Začal jsem v SV, kterou jsem nadále porovnával s Biblí, odhalovat pokroucené názory, ale i "výklady", kde přání bylo otcem myšlenky. Nepřestával jsem se ptát. Leckdy jsem otázkami zaskočil i vedoucího studia. Čím důkladněji jsem SV konfrontoval s Biblí, tím více otázek ve mně vzrůstalo. Cítil jsem, že se stávám nežádoucím. Mnohdy mě nařkli, že to nemám ze své hlavy, ale od toho vyloučeného. Ty otázky jsem měl, protože jsem texty SV poctivě zkokumal. Byl jsem stále obviňován z nedůvěry k otroku. Vedoucí studia neznal ani obsah předešlých čísel SV. Přestal jsem mít o shromáždění zájem. Unikal jsem častějšími návštěvami kina, sledováním televize. Nic mě nezajímalo. Na odchod od SJ jsem nepomýšlel. Můj přítel mezitím poznal věřící křesťany. Já jsem byl přesvědčen, že jen jedna denominace může být ta pravá. Prosil jsem Boha, aby mi pomohl. Zhoršovaly se mé těžkosti i zdravotní stav.

Neberou ohled na pravdu

V jedné SV vyšel článek, jehož autoři rozebírali text z Judy verše 6-8. Snažili se přesvědčit, že "oslavené"/"slávy" (viz Písmo), o kterých pohrdavě mluví blouznivci, se rovnají "pomazanému ostatku" a dozorcům. Přisvojovali jim slávu a čest, která jim prý byla propůjčena. Přečetl jsem texti i v dalších překladech a zjistil, že všechny ostatní překlady chápou toto slovo jako nebeské bytosti, ne lidi. Pomohla mi konkordance a biblický slovník (viz 2. Pt 2:9-11). Z toho textu je jasné, že "slávy" jsou nebeské mocnosti, nemůže to však být "pomazaný ostatek" . Bylo jasné, že pisatelé si s vysvětlením nedali žádnou práci a nevysvětlili podstatná fakta. Že by záměr? Článek připisoval členům ústředí největší slávu, úctu a poslušnost poddaných. Musel jsem uznat, že ústředí svou interpretací sleduje jen posílení své moci. Nedávno jsem v publikaci ústředí "Novodobé dějiny svědků Jehovovch" četl o několika bojích uvnitř organizace po smrti zakladatele Russella. Tehdy se prosadil Rutherford jako prezident organizace a vytvořil organizaci s centrálním řízením (proč asi?). Když se ve shroáždění probírala SV, byl přítomen někdo ze starších. Když jsme dorazili k místu, které nesouhlasilo s Písmem, přihlásil jsem se o slovo a řekl jsem, co jsem vyčetl z Písma o "slávách". Starší mi vzal slovo a řekl, že se mýlím, že pravdu má SV, protože ji psal "otrok", a všichni souhlasili. Prý jsem rušil shromáždění. Jen jsem si přál, aby se nad textem zamysleli. Mnozí mi v soukromí řekli, že jsou pro ně články SV nesrozumitelné, ale veřejně tvrdili opak. Pochopil jsem, že nikdo to nechce skutečně zkoumat - ani SV, ani Bibli. Obsah SV je nutné přijmout, nikdy o tom nesmí pochybovat nebo diskutovat.