V sobotu u nás zazvonili koledníci. A prej jestli můžou koledovat. Tak jsme jim řekli, že teda můžou. Zazpívali onu známou "My tři králové" a my jim dali pár kaček. No a vyfasovali jsme cukr a takovej letáček. Jsem si ho přečetla a nějak jsem z toho nemohla. Obsah toho lejstra jsem nějak nemohla spojit s právě prožitou realitou. Zvlášť jeho první větu:
"Tříkráloví koledníci putují dům od domu a přinášejí lidem radostnou zprávu o příchodu Boží lásky na svět skrze dítě narozené v betlémských jeslích..."
Nu, jak to říci. Dům od domu putovali. Radostnou zprávu jsme od nich žádnou neslyšeli. A už vůbec žádnou zmínku o příchodu Boží lásky. Buď ten leták lhal, nebo jsem ho nepochopila. Možná si autor textu myslel, že samotné chození pod záštitou charity je zvěstování Boží lásky. Kdepak, kdepak. Abyste někomu předali radostnou zprávu, že se Kristus narodil a že v Něm je spasení, musíte na to otevřít pusu a ta slova vyslovit. Možná to dnešní křesťané už neumějí. Škoda.
No a ještě jedna věc mě dostala - ten podtitul sbírky: "... za světlem dobrých skutků". Nemám nic proti financování dobročinných organizací, či přímo lidí, kteří to potřebují. Spíše naopak, každý bychom se měli zamyslet nad svým blahobytem a nouzí všech okolo. Připojím však jen tohle slovo, které jsme četli v neděli večer:
"Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích. Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí." (Mt 6:1-5)
Je to jako s Ivanem v pohádce Mrazík. Dokud se snažil dělat dobro vědomě, bylo to na nic. Až když to udělal mimoděk, aniž by si toho sám všiml (levice nevěděla o pravici ;-) ), mělo to cenu. S námi to je stejné. Avšak ono automatické činění dobra nevychází ze cviku, nebo sebepřesvědčování typu "tak to má být", ale ze změny srdce. Dokud srdce nepatří Pánu, stále lne k hříchu a k "dobru" se svým způsobem jen přemlouvá - což je pokrytectví. Které srdce patří Pánu, v tom působí Duch Svatý a sám v onom člověku vzbuzuje přirozenou a neodolatelnou touhu jednat podle Něj. A to vám všem přeju.
Kdybys ty cely den chodila v mrazu dum od domu, setkavala se s neprijemnyma lidma, celou dobu zpivala a porad dokola opakovala, co si zac a na co vlastne vybiras...pak bys pochopila:-( v me skupince se snazime vzdycky poprat, ale mnoho lidi to ani slyset nechce, nemaji cas, je jim zima a zabouchnou nam pred nosem... navic znam mnoho deti, ktere se stydi, nebo ke konci koledovani uz proste fyzicky nemuzou...
Teď jsem byla chvilku zmatená a říkala jsem si, o co se tu vlastně přeme. Ještě jednou jsem si (pro jistotu) pročetla vše, co jsem tu napsala, ale opravdu jsem ani jednou nezmínila, že by se neměly vybírat peníze na dobročinné účely, nebo že by koledníci neměli dobrý úmysl, ani že popřání pěkného dne není příjemné. Nepopírám, že to může mnohé lidi povzbudit, nehledě na opravdu potřebnou pomoc. <br />
Pokusila jsem se jen zamyslet nad jedním letákem, který nepovažuji za správně pojatý, a nad naším postojem k dávání.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.