Téma měsíce mě přivedlo k úvahám.. Myslím, že duchovní život, tedy život v Kristu, začíná obdobně jako život fyzický... zrozením... ale zajímavý je, pořadí smrti a života je opačné... fyzicky nejdříve žijeme a pak jsme mrtví... Duchovně jsme nejdřív…

Nedávno jsem narazila na jednom webu na knížku "Jak číst Písmo a poslouchat jeho výklad"... Sama jsem četla jen tu recenzi. Myslím, že obsahuje plno dobrých tipů. :-) Jak číst Písmo Richard Greenham napsal vzácnou knížečku nazvanou Prospěšné…

9. Král Měkké zlatavé světlo se rozlévalo všude kolem, Jakubovi se zdálo, že i samotný vzduch je tím světlem. Tohle byl naprosto neznámý svět. Jakub stál na místě, jenom se mlčky rozhlížel. Zámek obklopovaly rozlehlé zahrady podobné těm kolem…

8. Stín Hory se táhly všude okolo, kam jen oko dohlédlo. Jakub už únavou téměř nevnímal, kudy jde. Jen jeho touha najít krále ho nutila jít pořád dál. Oči upíral před sebe, na vrchol vysoké hory. Tam, skoro v nedohledné výšce, se matně rýsovala…

7. Alexandr Nebe se zatáhlo a nad krajinou se převalovaly nízké mraky. Jakub se roztřásl. Byla mu zima, ale víc ho roztřásly dojmy z města trpitelů. Zdálo se mu, že ho obloha chce přimáčknout k zemi jako nenávistná zaťatá pěst. <Žádný král není.....…

6. Alžběta a město trpitelů Na horizontu se vyhouply šedivé obrysy domů. Jakub poznal, že přichází k nějakému městu. Zanedlouho se pěšina změnila v cestu vydlážděnou oblázky. Jak se blížil k prvním domům a začal si všímat lidí na ulicích, něco ho…

5. Vincent Jak procházel přes další a další louky a brouzdal vysokou trávou, přistihl se Jakub, že postrádá Ludmilinu společnost. Začínal mít pocit, že odmítnutím pozvání do vsi udělal chybu. Mohl být zase mezi lidmi, aspoň na chvíli na jednom místě…

4. Ludmila Okolní krajina se měnila, z lesů postupně přecházela v kopce, které Jakub předtím viděl na obzoru před sebou. Chatrč starého Edmonda už dávno zmizela, ale to, co tam slyšel, Jakubovi stále znělo v hlavě. Šel sám a jeho společníkem bylo…

3. Starý Edmond Po pár dnech bezcílného potulování sem a tam začal Jakub pociťovat lehkou rozmrzelost. Nenacházel nikoho, kdo by pro něho měl jakoukoli radu, nikoho, kdo by věděl více, než v tu chvíli on sám. Až v jedné malé vesnici zaslechl lidi…

2. Marek „Au, chodíš jak náměsíčnej!“ Jakub se chtěl začít omlouvat, ale Marek z toho vědu nedělal. „Zajdeš na chvíli ke mně? Už jsem tě neviděl celý věky.“ Jakub se chtěl nejdřív vymluvit, ale pak ho něco napadlo a šel s Markem docela rád. „Přinesu…